Rozhovor s Karlem Míkou ke 110 letům klubu (1. část): dva pokusy o vlastní stadion nevyšly

Náš klub začínal na přírodním ledu na Zbraslavi, jestli jsem to pochopil správně…

No, to už je hodně dávno. My jsme začínali s přípravkou v roce 1987 už na ledě v Černošicích. Tou dobou tam hráli i muži a dorost. Byli jsme součástí poměrně velké TJ Slavoj Zbraslav, kde byli také tenisté, fotbalisti, vodní sportovci a další.

Jak se tehdy dostali kluci do dorostu, když jsme neměli mládež?

Prosím tě, to bylo ještě z toho období přírodního ledu. To se trénovalo na kluzišti zimního stadionu na Zbraslavi. Potom se vše přestěhovalo do Černošic. My, díky tomu, že se v 88. odsouhlasilo, že se bude stavět stadion na Zbraslavi, jsme dali dohromady s Pepíkem Burianem, se kterým jsme hrávali léta letoucí hokej, nábor – ročníky 80, 81 a 82.

To byl první nábor mládeže?

Ano – za mě, co já pamatuju.

No a Pepa Burian, který hrál extraligu dorostu v Plzni, pak musel s vrcholovým hokejem skončit. Přestěhoval se do Prahy a začal se věnovat hokeji na Zbraslavi. S ním a Lubošem Omelkou jsme byli prvními trenéry nejmenších hokejistů. Věděli jsme, že se bude stavět zimák, takže by bylo dobré začít nějak s dětičkami.

Tak jsme chodili do škol, lepili letáky a díky tomu k nám přišlo celkem dost kluků ze Zbraslavi, Radotína, Davle, Mníšku, Břežan… Takže takhle jsme dávali dohromady první nábor.

Takže to, že klub přežil, je díky tomu, že se měl stavět stadion, který nakonec nikdy nevznikl.

Ano, i tak se to dá říci. Ti nejmenší ten klub restartovali.

A ten stadion se stavěl kde?

Dneska je tam Centrum Třešňovka – to je zimní stadion. Tam byla ledová plocha, mantinely, v podstatě všechno. A tady v tom modrém (vizte obrázek ve fotogalerii) mohla být ledová plocha. Ta je tam postavená včetně trubek, včetně všeho, to tam bylo.

A proč se to nakonec nepostavilo?

No protože přišla revoluce, 89. rok a změnily se poměry.

V 88. roce se začalo stavět, základy a všechno ostatní. Pár let před tím to schválil tehdy nějaký Antonín Himl (tehdejší předseda Českého svazu tělesné výchovy a sportu – pozn. red.) Himl, když měl s něčím souhlasit, tak na to musela dát razítko i KSČ. A to se muselo prosit a argumentovat u mnoha vysoce postavených představitelů KSČ. Klobouk dolů před bývalým sekretářem klubu panem Zdeňkem Němcem, ten ta jednání absolvoval! Ač to bylo pro dobrou věc – sport pro mladé – ještě dlouho po revoluci dostával anonymy, že spolupracoval s komunisty. Jak české! Nicméně věc se podařila, vše schváleno a začala stavba. Všichni jsme věřili a těšili se…. ale potom přišla revoluce a v 90. roce se to zastavilo. Změnili se lidé na radnici a ti neměli zájem! Bylo tam proinvestovaných asi 12 milionů korun a byla tam ledová plocha, měli jsme rolbu, byly tam dvě šatny, ostatní se mělo dělat. Dostavba v řádu dvou milionů korun.

Měl to být otevřený zimní stadion, pak měla přijít druhá etapa – zastřešení.

To byl první pokus postavit zimní stadion?

Ještě před tím, než začala stavba tohohle stadionu, tenkrát za komunistů, v roce 1971, jsme měli schválený zimák, který měl být na stejném místě a který s tímhle neměl nic společného.

Tehdy se ale rozšiřovala Praha a my jsme spadli do velké Prahy. Zimák byl ale určený pro Středočechy. Černošice byli Středočeši a zimák, který je teď v Černošicích, měl stát na Zbraslavi. S projektem z roku 88 neměl nic společného.

To znamená, že vlastně původně náš stadion se kvůli rozšíření Prahy stavěl v Černošicích.

Jojo, o deset let dřív asi, možná ještě dřív. Já nevím, který rok se ta Praha rozšiřovala (1974 – pozn. red.). Všechno bylo tady, projekty, povolení atd. Nakonec se přesunul do Černošic, kde byl do té doby taky přírodní led.

Jak to tedy vypadalo po revoluci s druhým projektem na Zbraslavi?

Na stavbě už všechno bylo – ledová plocha, mantinely kolem dokola, technologie byla natlakovaná, měla do toho přijít solanka… Ale přišla revoluce, všechno se zastavilo, dotace se zastavily…

Na starostu Zbraslavi se dostal nějaký pan Krámek, ten nám řekl, že prioritou je samozřejmě kanalizace, která se tou dobou dělala. Na dostavbu zimáku scházelo dva a půl milionů korun, které byly údajnou „účetní chybou“ použity pro dostavbu kanalizace. Tím pádem skončil zimní stadion.

Když jsme za ním pak byli, řekl, „je mi líto, ale pro lidi je důležitější kanalizace než zimní stadion“. Ač nám slíbil pomoc, peníze jsme už nedostali.

Každopádně, po revoluci skončil stadion na Zbraslavi. A na Nikolajce jsme byli zhruba od roku 90?

V 88. roce jsme hledali děti, protože se měl stavět stadion. Nejdřív jsme chodili do Černošic, tam jsme měli tréninky a měli jsme tam i ten nábor. Díky dalšímu rozšíření základny a poměrně krátké sezoně nezastřešeného zimního stadionu jsme s nejmladšími odešli trénovat na Nikolajku.

Od toho roku 90 jsme na Nikolajce a jsme tam doposud.

Už ne, bohužel.

No už ne, ale byli jsme tam celou tu dobu, co jsem pro klub pracoval.